Jóga
Jóga a dnešek
Západní civilizace poznala jógu nejdříve jako filozofii. Později v 60.letech 20 st. se stalo praktikování ásan, pranajamy a vegetariánství součástí zdravého, moderního životního stylu. I v naší době a společnosti je jóga reprezentována navenek ásanami, popř. pranajamou (dechová cvičení kontrolující tok energie-prány). Ale jsou hodiny jógy vedené lektorem nebo vlastní praxe pouhým “cvičením” ásan nebo pouhým “ dechovým cvičením” ? Zkusme si odpovědět. Praktikováním ásan naše tělo získá sílu, pohyblivost, obratnost, pružnost, protažení Výdrže v ásanách ovlivní endokrinní a nervový systém. Praktikováním ásan a pranajamy se učíme koncentraci a poznávání našeho těla i sama sebe, disciplíně, překonávání překážek v sami sobě (jako je lenost pýcha..),učíme se odříkání, vnímavosti Praktikujeme-li ásany a pranajamu s plným vědomím, můžeme hovořit o stažení smyslů (a tím i o praktikování Pratjahary) a koncentraci (praktikování Dharany). Při dlouhých výdržích v ásaně pak můžeme mluvit o meditaci (Dhyana) nad ásanu (ásanová meditace nebo meditace v pohybu ). Ale bez čisté mysli a těla – bez respektování principů Jama a Nijama – lze jen obtížně nalézt v ásanách a pranajamě klid, koncentraci, ztišení a obdarovat tak tělo a mysl všemi dary Jógy! Kruh se uzavírá a i v moderní západní společnosti jdeme Patanjaliho Osmidílnou cestou jógy .
Jóga v dnešní západní společnosti je nezbytným základem pro dalších styly jógy: powerjóga, Vinyasa jóga, Ashtanga jóga, atd.. Každá pohybová aktivita – tanec, sport využívá ásany k protažení (strečinku) před i po samotné aktivitě.. Jógové ásany najdeme v rehabilitaci stejně jako ve fyzioterapii. Ásany tak potkáváme na každém kroku.
Jóga (Yoga) v toku času
Jóga (Yoga) ve své kolébce – Indii - již po tisíciletí znamená “spojení” s božskou existencí (Brahman) vymaněním se z koloběhu života (samsára) a dosažením tak osvobození z tohoto koloběhu (mókša) . Cesty jógy mají mnoho podob. O třech z nich se můžeme dočíst v Bhagavadgitě – Zpěvu Vznešeného (kolem 5.st.před n.l.) - který je součástí staroindického eposu Rámájana. V Bhagavadgítě rozmlouvá Krišna s Ardžunou o 3 různých cestách jógy: o Bhakti józe, tj. o cestě lásky k Bohu, o Karma józe, tj. o cestě jógy konáním a o Džňána ( Jnana) józe,tj. cestě jógy intelektuálním poznáním Boha. Začtěte se do básnického převyprávění Rudolfa Janíčka www.gaaba.cz/BHAGAVADGITA.pdf
Za zakladatele jógy bývá považován Patanjali (2.st p.n.l) , ke kterému se odkazuje jóga dneška. V jeho Joga Sutra (195 aforismů-suter- psaných v Sanskrtu) Patanjali definuje jógu jako Osmistupňovou cestu. Mluví o 8 stupních (větvích) jógy, které má jogín praktikovat, aby dosáhl mókši, tj. ukončení koloběhu životů (samsáry) a to:
1. Jama (Yama) – etický kodex (zákazy), 2. Nijama (Niyama) – osobnostní rozvoj (příkazy) 3. Ásany – tělesná cvičení , 4. Pranajama (Pranayama) – kontrola dechu a energie, 5. Pratjáhára (Pratyahara) – ovládnutí (stažení) smyslů , 6. Dhárana (Dharana) – koncentrace, 7. Dhjána (Dhyana) – meditace, 8. Sámadhí (Samadhi) – kontemplace – duchovní spojení s božským principem.
Z pera Patanjaliho pochází i definice jógy (originál v Sanskrtu / přepis / překlad – po řádcích ) :
योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः॥२॥
Yogaścittavṛttinirodhaḥ''2''
Joga (yogaḥ) je zastavení (nirodhaḥ) změn mysli (vṛtti) ve vědomí (citta)
Co si vzít s sebou na lekci Jógy
Pohodlné přiléhavé oblečení (legíny), pítí, ručník, cvičíme bez bot.
Čtvrtek 20.11.
Tento den nejsou vypsány žádné lekce.
Pátek 21.11.
Tento den nejsou vypsány žádné lekce.
Sobota 22.11.
Tento den nejsou vypsány žádné lekce.
Neděle 23.11.
Tento den nejsou vypsány žádné lekce.
Pondělí 24.11.
Tento den nejsou vypsány žádné lekce.
Úterý 25.11.
Tento den nejsou vypsány žádné lekce.
Středa 26.11.
Tento den nejsou vypsány žádné lekce.